Return to PRO KLIENTY

Zařazování do škol a školských zařízení

Možnosti vzdělávání žáků s poruchou autistického spektra (PAS).

Vzdělávání žáků s poruchou autistického spektra (PAS) je ovlivňováno řadou faktorů – mírou projevů autistického chování, mentálním opožděním, nerovnoměrným vývojem, případně dalšími přidruženými poruchami. Tyto faktory ovlivňují také zařazení dětí a žáků s PAS do příslušného typu školy a možnost vzdělávání s podporou asistenta pedagoga.

Předškolní vzdělávání

Zákonem č.561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školským zákonem) se předškolní vzdělávání stává legitimní součástí systému vzdělávání. Představuje počáteční stupeň veřejného vzdělávání organizovaného a řízeného požadavky a pokyny MŠMT. Úkolem institucionálního předškolního vzdělávání je doplňovat rodinnou výchovu a v úzké vazbě na ni pomáhat zajistit dítěti prostředí s dostatkem mnohostranných a přiměřených podnětů k jeho aktivnímu rozvoji a učení. Předškolní vzdělávání má smysluplně obohacovat denní program dítěte v průběhu jeho předškolních let a poskytovat odbornou péči.

Důležitým úkolem předškolního vzdělávání je vytvářet dobré předpoklady pro pokračování ve vzdělávání tím, že za všech okolností budou maximálně podporovány individuální rozvojové možnosti dětí. Na základě dlouhodobého a každodenního styku s dítětem a jeho rodiči může předškolní vzdělávání plnit i úkol diagnostický, zejména ve vztahu k dětem se speciálními vzdělávacími potřebami. Dětem, které to potřebují, má předškolní vzdělávání na základě znalostí aktuální úrovně rozvoje dítěte i jeho dalších rozvojových možností poskytovat včasnou speciálně pedagogickou péči a tím zlepšovat jejich životní i vzdělávací šance. [1]

Do předškolního vzdělávání jsou zařazovány děti  z celého autistického spektra, tedy i ty, jejichž vývoj je výrazně opožděn a symptomy autismu se u nich projevily v plné míře, stejně jako děti,  jejichž intelekt je v normě a symptomy autismu jsou mírné.

Děti s poruchou autistického spektra mohou být zařazeny různou formou do jednotlivých typů předškolních zařízení:

  1. mateřská škola samostatně zřízená pro děti se zdravotním postižením (pro děti zrakově postižené, pro sluchově postižené, pro tělesně postižené, mateřská škola logopedická, mateřská škola speciální),
  2. mateřská škola běžného typu.

V rámci výše uvedených předškolních zařízení je možné děti s poruchou autistického spektra vzdělávat různou formou dle Vyhlášky č.73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných (§ 3).

  1. formou individuální integrace,
  2. formou skupinové integrace,
  3. v mateřských školách samostatně zřízených pro žáky se zdravotním postižením,
  4. kombinací výše uvedených forem.

Děti s poruchou autistického spektra mohou v rámci předškolního vzdělávání také docházet do zařízení, která nejsou zařazena do sítě škol a školských zařízení. Jsou to dětské rehabilitační stacionáře a ústavy sociální péče. V těchto zařízeních mívají detašovaná pracoviště školská zařízení a pracují v nich speciální pedagogové.

Odklad povinné školní docházky

V důsledku autistické poruchy není řada dětí s touto diagnózou připravena v šesti letech zahájit plnění povinné školní docházky. Proto jim bývá doporučen odklad školní docházky, který řeší školský zákon v § 37 odst. (1), odst. (2), odst. (3), odst.(4).

Odklad školní docházky by neměl být řešením problémů, které lze u dítěte s PAS při školním vzdělávání očekávat. Odkladový rok by měl být smysluplně a efektivně využit ve prospěch dítěte a jeho přípravy na školní docházku. V některých případech mohou být děti s PAS zařazeny i do přípravného stupně zřízeného při ZŠ speciální, je-li tato třída koncipovaná jako třída pro děti s autismem a sejde-li se v daný rok skupina dětí s PAS s odpovídajícím stupněm sociálních a komunikačních dovedností.

Povinná školní docházka

Vzdělávání žáků s PAS v základní škole je ovlivňováno řadou faktorů, z nichž nejdůležitější  je samotná diagnóza a deficity z ní vyplývající. Rozhodující je míra symptomatiky, mentální postižení, nerovnoměrnost vývojového profilu, závažnost problémového chování a další přidružené poruchy.

Při zařazování dítěte s PAS do základního vzdělávání, při výběru vhodného typu školy a určování příslušného vzdělávacího programu, hrají tyto faktory, případně kombinace těchto faktorů významnou roli.

 Právní předpisy, které se týkají plnění povinné školní docházky základního vzdělávání, řeší Zákon č.561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) v § 36.

Plnění povinné školní docházky ve střední škole

Někteří žáci, především žáci s Aspergerovým syndromem, případně žáci s vysoce funkčním autismem,  přecházejí v průběhu plnění povinné školní docházky na střední školy. Zpravidla jde o žáky s velmi dobrým intelektem, případně o žáky mimořádně nadané, u nichž je předpoklad dalšího studia. Také míra symptomatiky je zpravidla diskrétnější a tito žáci nevykazují ve většině případů závažné problémové chování. Způsob plnění povinné školní docházky na střední škole je upraven Školským zákonem § 39.

Jiný způsob povinné školní docházky

Zákon č.561/2004 Sb, stanoví v § 40 jiný způsob plnění povinné školní docházky. Jiným způsobem může být  individuální vzdělávání, které se uskutečňuje bez pravidelné účasti žáka ve škole. Paragraf 41 téhož Zákona dále vymezuje obsah, vedení  a organizaci individuálního vzdělávání.

O povolení individuálního vzdělávání rozhoduje ředitel školy, do které je žák přijat k plnění povinné školní docházky na základě písemné žádosti zákonného zástupce žáka.

Typy základních škol

Základní škola speciální

V základní škole speciální jsou vzdělávání žáci se zdravotním postižením, u kterých byly na základě speciálně pedagogického, případně psychologického vyšetření školským poradenským zařízením zjištěny speciální vzdělávací potřeby, které jsou v takovém rozsahu a tak závažné, že jsou důvodem k zařazení žáků do režimu speciálního vzdělávání.

Žáci s PAS zařazení do základní školy speciální vyžadují řadu podpůrných opatření, ke kterým patří nejen využití speciálních metod, postupů a forem při vzdělávání, ale také vytvoření speciálních učebnic a pomůcek, zajištění služeb asistenta pedagoga a nízký počet žáků ve třídě. K základní diagnóze je u těchto žáků zpravidla přidružen těžší stupeň mentálního postižení a v řadě případů také další kombinace jiných poruch a postižení.

V základní škole speciální jsou žáci vzděláváni dvěma způsoby:

  • ve specializované třídě pro žáky s autismem,
  • individuální integrací do běžných tříd základních škol speciálních.

Základní škola praktická

Žáci s PAS zařazení do základné školy praktické vyžadují řadu podpůrných opatření, ke kterým patří nejen využití speciálních metod, postupů a forem při vzdělávání, ale také  vytvoření speciálních učebnic a pomůcek, stejně jako vytvoření a úprava prostor zaměřených na zvládání praktických dovedností. K základní diagnóze je u těchto žáků zpravidla přidružen lehčí stupeň mentálního postižení, někdy také další kombinace jiných poruch a postižení.

V základní škole praktické jsou tedy vzdělávání žáci se zdravotním postižením, u kterých byly na základě speciálně pedagogického, případně psychologického vyšetření školským poradenským zařízením zjištěny speciální vzdělávací potřeby. Míra těchto vzdělávacích potřeb je důvodem k zařazení žáků do režimu speciálního vzdělávání.

V základní škole praktické jsou žáci vzděláváni dvěma způsoby:

  • ve specializované třídě pro žáky s autismem,
  • individuální integrací do běžných tříd základních škol praktických.

Základní škola

Základní školu navštěvují zpravidla žáci s PAS bez mentálního postižení, avšak i zde se můžeme setkat se žáky s různou mírou symptomatiky PAS, s různě těžkými formami problémového chování, někdy i s dalšími přidruženými poruchami a postiženími. Při vřazování dětí do běžného typu základní školy musí být všemi zúčastněnými, kteří se na tomto vřazování podílejí, velmi důsledně zvažovány všechny aspekty spolupodílející se na úspěšném zařazení žáka s PAS do základní školy. I tito žáci vyžadují řadu podpůrných opatření, ke kterým patří nejen využití speciálních metod, postupů a forem při vzdělávání, ale také  vytváření speciálních  pomůcek, pracovních listů a učebnic. Ve všech těchto opatřeních se odráží specifika přístupu, který žáci s PAS vyžadují.

Jedním z nejdůležitějších aspektů při zařazování žáků do základních škol je připravenost pedagoga přijmout takové žáka, jehož chování často neodpovídá zaběhlým normám společenského chování, který svou inteligencí může v některých oblastech výrazně převyšovat své spolužáky, avšak na druhé straně neumí vyřešit velmi jednoduché sociální situace. Přijetí takového žáka, vnímání jeho odlišností a pochopení příčin zvláštností v chování je základním předpokladem pro vytvoření  takového vztahu pedagoga, který bude respektovat žáka s PAS na jedné straně, na druhé straně k němu dokáže přistupovat jako k běžnému žákovi, neomlouvá jeho nevhodné chování, také se však nesnaží žáka přetvořit, ale vytváří takové podmínky, ve kterých bude dítě úspěšnější.

V základní škole jsou žáci vzděláváni dvěma způsoby:

  • ve specializované třídě pro žáky s autismem,
  • individuální integrací do běžných tříd základních škol.

Střední vzdělávání

Většina žáků s PAS, kteří jsou přijímání ke střednímu vzdělávání, mají již zpravidla stanovenou diagnózu a v průběhu plnění povinné školní docházky byli integrováni. Pro každého žáka s PAS je základem úspěšného absolvování středního vzdělávání dobrý výběr střední školy. Ta musí odpovídat nejen schopnostem a možnostem konkrétního žáka, ale měla by být reálně zvolena i s ohledem na jeho budoucí uplatnění na trhu práci či dalšího studia. Určité procento žáků s PAS pravděpodobně střední vzdělávání absolvovat nikdy nebude vzhledem k míře handicapu. Tito žáci většinou přecházejí po absolvování povinné školní docházky do chráněných dílen, či stacionářů.

Pravidla pro přijímání studentů ke střednímu vzdělávání, jeho organizaci a průběh upravuje školský zákon.

Na středních školách se nepočítá se zřizováním specializovaných tříd pro žáky s autismem. Jedinou formou zařazování je tedy integrace.  Dle školského zákona, §16, může být žák se zdravotním postižením integrován ve střední škole.